pondělí 3. února 2014

Pomáháme ve škole

Zdejší školy jsou dobrovolníkům hodně otevřené. Většina učitelů je zvyklá mít je i při výuce okolo sebe. Jsou to jednak studenti z místních univerzit, kteří tu získávají zkušenosti a důležitou kolonku do životopisu, jednak pak rodiče a prarodiče. Zapojení rodičů do vzdělávání dětí je tu na naše poměry nevídané.

Dobrovolnící z řad studentů pedagogických fakult
Dobrovolníci pomáhají ve třídě, v knihovně, v jídelně, i jednotlivým dětem u stolečků před třídou, na hřišti, na zahradě i na výletech. Se čtením, matematikou, při výtvarce, s přípravou balíčků domácích úkolů, třídením knížek, kopírováním, hlídáním při obědě...

Je dobré nabízet příležitosti i rodičům? Na téma zapojení rodičů ve školách bylo provedeno mnoho studií (počíst si můžete třeba tady, tady nebo tady) Shodují se, že děti rodičů, kteří jsou do procesu vzdělávání víc zapojeni, mají lepší studijní výsledky (měřeno také standardizovanými testy, tedy nikoliv jen na základě hodnocení učitele, kterému pomáháte), lépe se na školu adaptují, více se zlepšují jejich sociální schopnosti a podobně. A to vše nezávisle na etnické příslušnosti nebo socio-ekonomickém statusu.

Vyzkoušíte-li to, sami poznáte, proč. Pomáháte-li ve škole, lépe se začnete orientovat v prostředí, kde se dítě učí, v úkolech, kterým je vystavováno, vidíte také další strategie, jak pomoci, nebo jak k úkolům přistupují vrstevníci vašeho dítěte. Přesunutí rodiče do pozice pomocníka má i další aspekt - rodič lépe učitele pochopí, snaží se konstruktivně situaci pomoci a omezí kritiku.

Jak tedy na to? První důležitý, ale i náročný krok je vytvořit širokou škálu příležitostí. Činnosti, kterými lze pomoci, tu nabízejí všichni třídní učitelé, specializovaní učitelé, knihovnice, vedení školy, z velké míry pak Sdružení rodičů a učitelů (Parent teacher association, PTA, o které snad již konečně také bude brzy řeč), viz třeba tady. Důležitý je dobrý popis činnosti. Nebo také malý zácvik. Jedním z důvodů, proč se dobrovolníci přihlásí, totiž může být také získání zkušeností. Zácvik od odborníka v relevantní činnosti (třeba čtení s dětmi, které se uči anglicky) je proto hodnota navíc.

Zájemci o pomáhání ve škole a práci s dětmi se ovšem musí řádně přihlásit a jsou také důkladně prověřeni. Formulář upozorňuje, že moci pomáhat ve škole je výsada a může být kdykoliv odebrána. Nově také musí přečíst a podepsat Volunteer Handbook a projít školením prevence nevhodného sexuálního chování.
Dobrovolníci, kteří příjdou do školy se hlásí a zapisují v kanceláři u vchodu a seznam mívá víc než třicet jmen denně.

Důležité je také ocenění pomoci. Na konci každého výletu tak třeba rodiče slyší učitele říkat "A nezapomeňte poděkovat báječným rodičům za jejich doprovod" a děti pak jednohlasně zvolají "Thank you, chaperones! - Díky, doprovode!" Plné díků jsou týdenní dopisy třídních učitelů na prvních stránkách balíčku s úkoly, i občasníky od ředitele školy. Na konci roku také škola pořádá v knihovně snídani pro dobrovolníky. Ta naše byla plná dobrot, milých slov ředitele a učitelů, hezkých písniček dětí a kytiček pro každého.

Mnoho rodičů nemá možnost pomáhat ve škole osobně a nikdo pomáhání po rodičích přímo nevyžaduje, nebo jej nepředpokládá. Pouze tu možnost pomáhání je, je dobře zapropagovaná a oceněná. Vděčnost je vyjádřena za každou malou pomoc. Na nástěnce se píše "Make your 2 hour pledge!" Dejte si předsevzetí, že letos věnujete 2 hodiny své škole!


Zapojení rodičů je velké také formou pomoci finanční. Mnohem více práce s dětmi se vyžaduje také psaní úkolů odpoledne doma: Mnohé z úkolů jsou interaktivní: Udělejte interview s rodičem... Mnoho úkolů je na zamyšlení a pro dítě je výhodou, když se zamyslí někdo s ním. O domácích úkolech a fundraisingu ale raději až v některém z dalších dílů.