Prezentujeme - už odmala

Nevím, jestli jste někdy na konferencích také měli pocit, že náš národ má docela deficit ve schopnosti prezentovat. Netvrdím, že u nás nejsou světlé výjimky. Tímto přípěvkem chci jenom podotknout, že bychom mohli více trénovat.

Prezentování se tu hojně pěstuje už odmala. "Show and tell" (ukaž a pověz) je populární už od školky, ani ve škole se ale neopomíjí. V třídě našeho prvňáčka je vždy jeden žák "studentem týdne". Posledních deset minut každého dne má vyhrazených, aby dětem pověděl o sobě, ukázal oblíbenou hračku, fotografie rodiny, výletů... Rodiče jsou zváni se přijít podívat a studenta podpořit. Náš Filípek děti naučil pár slov česky, ukázal na mapě, kde je Česko a odkud přiletěl, představil na fotkách své brášky, ukázal své oblíbené lego... Vrátil se celý hrdý, že mu spolužák pověděl, že to bylo úžasné (awsome). Zažil první pocit, jak je hezké někoho něčím "svým" zaujmout.

Starší Šimon dostal příležitost sdílet vše o své zemi ještě důkladněji. Každá třída studovala a prezentovala jednu zemi pro sobotní Heritage Brunch (dopoledne kulturního dědictví). Šimonova třída si zvolila Českou Republiku, Šimon tedy nosil už několik týdnů předtím do školy různé knížky, sešity z české školy, obrázky, a pomáhal také s prezentací. Dva týdny před touto multikulturní sobotou byli pobízeni děti i rodiče, aby přišli poslední půlhodinu vyučování sdílet něco ze svých tradic - naše děti se tak naučily psát pár znaků čínsky, nebo se dozvěděli, jak se na velké události obléká v Korei. Vidět prezentovat své rodiče - to je také škola, nemyslíte? Kromě sdílení před třídou měly děti možnost prezentovat také na pódiu a užasli jsme, s jakou kuráží a uměním se do toho některé děti opřely.

Ještě více byla ovšem prezentací plná Science Night. Pro tuto večerní událost každá třída studovala nějaký jev - např. jak rostou rostliny, jak žijí šneci, o kolik jsou žvýkačky lehčí, když jsou vyžvýkané...  Děti se ovšem mohly dopředu přihlásit a prezentovat také svůj vlastní projekt. Už i malé děti (často s pomocí rodičů) tak u svých stolečků či posterů vysvětlovaly ostatním podstatu svých pokusů.












A i ti, kteří letos neprezentovali, mohli vidět, jaké to je, něco prezentovat. Zažít si první opravdovou konferenci. Třeba jim to jednou pomůže zviditelnit sebe a svoji práci, až vyrostou...

Samozřejmě to sebevědomé prezentování na konferencích není celé naučené už ze základní školy. Takže - víte, že na univerzitě je tu běžným jevem, že místo závěrečné zkoušky se koná buď posterová sekce nebo obhajuje krátká zpráva - lépe řečeno malý článek? O tom zase podrobněji někdy přístě.

Jaká skvělá otázka!

Velmi oceňuji, že tu máme děti. Dokonce se domnívám, že díky nim a zkušenostem ze základní školy si zažívám a lépe chápu rozdíly našich kultur ve vědě a výzkumu. Jeden velký rozdíl se týká schopnosti klást otázky a schopnosti odpovídat na ně.

Uvědomíte si to hned při první prezentaci. Lidé se se zájmem ptají na vše možné. Nejdřív vás to dokonce trochu zaskočí a máte podezření, že vás snad chtějí zkoušet. Trvá chvíli, než se naučíte za otázku poděkovat a je-li trefná, dokonce zvolat "Excelent question!"

Vzpomínám doma na mnoho seminářů, kdy host - přednášející skončil přednášku a následovalo ticho, že by se dalo krájet. V lepším případě měl otázku připravenou vedoucí semináře. Uvědomuji si, že i já mám obavy ptát se. Snad pocit, že se zesměšním otázkou, na kterou je odpověď jasná. Nebo jenom nezkušenost?

Zdejší základní škola našich dětí dává mnoho odpovědí. Kulturu otázek tu přímo pěstují. Chvilka na otázky je v knihovně při čtení, při chvilkách ve třídě na koberci i během vyučování. Jedno z nejčastějších slov, které uslyšíte, je "Questions?"

Na otázky je prostor po vysvětlení pravidel (v muzeu, arboretu nebo jinde). V mnoha třídách každý den na konci vyučování jedno dítko sdílí něco z domova a ostatní děti se vyptávají. Dokonce i po narozeninové oslavě ve výtvarném studiu - malířka děti pobídne, aby se ptaly. A děti se ptají na vše možné: proč je obraz rozpůlený, kdo dělal ty obtisky rukou, co když se barva vylije na zem,... Mám pocit, že jsme doma stále zvyklí děti spíš utišovat než vytvářet prostor na ptaní.

Trénuje se ale také na univerzitě. Má přijít přednášet host? Je k dispozici jeho článek? Den před seminářem je termín pro odeslání otázek k článku. Za domácí úkol :-) Blíží se konference, kde studenti prezentují? Na semináři probíhá nácvik a kolegové se ptají. A tak i já se snažím rozpomemout si na dětství, kdy zvědavost ještě byla větší než ostych... a ptát se.

Nějaké otázky?

Statistika ve službách

O tom, že tu mezioborový výzkum přímo kvete, už bylo napsáno tady. Některé obory z té provázanosti těží víc, jiné méně. Domnívám se, že pro můj obor, statistiku, je to propojení s jinými obory přímo klíčové. Bez něj se totiž statistika stává pouze matematickou vědou (byť ta je sama o sobě kouzelná) a omezí se na úzký okruh jedinců. Teprve vědci z jiných oborů dodávají statistice smysl. A je škoda, pokud se s nimi studenti statistiky během svého studia mnoho nesetkají.


Jak už bylo napsáno dříve, přednášky obecně (statistické přednášky nevyjímaje) jsou tu otevřené i studentům dalších oborů. Těchto přednášek je široká škála, některé mají své prerekvizity, v některých mají při zapisování přednost studenti některých oborů. Najdete tu přednášky od čistě teoretických až po hodně aplikované, kde už se studenti (bio)statistiky mísí se studenty dalších oborů a přednášející někdy rok od roku látku malinko upravuje s ohledem na složení posluchačů. Aby byly přednášky pro tyto studenty přínosné, jsou plné příkladů z jejich vlastních oborů.

Kromě nastartování mezioborové spolupráce v samotných přednáškách je myslím velkou výhodou obecné pozvednutí úrovně schopností analyzovat data. Nejen statistiků, i studentů ostatních oborů.

Výtečným prvkem na propojení mezioborové spolupráce je konzultační seminář, kde se studenti statistiky a biostatistiky přímo učí konzultovat. Jak je patrné z kalendáře, na studenty se tu obrací kolegové ze všech fakult. Na sezení jsou kromě "klienta" (často doktoranda z jiné fakulty) přítomni dva studenti statistiky a jeden ze dvou přednášejících. Sezení vede jeden ze studentů, ten je také zodpovědný za sepsání krátkého souhrnu ze schůzky. Po sezení a odchodu klienta dostává student ihned zpětnou vazbu a tipy na strategie, které může příště využít.

Seminář se také jednou týdně schází. První polovinu tvoří přenášky na různá témata pro konzultování důležitá (organizace a strategie při konzultování, etika statistika, jak na design analýzy, návrh potřebné velikosti vzorku, jak na chybějící pozorování, jak na psaní grantů coby spoluřešitel - statistik,...). Důležitým sdělením zde je: Je potřeba vyrovnat se s faktem, že mnoho z metod, se kterými klienti přijdou, jste třeba coby statistici nikdy neviděli. Máte ale literaturu, máte možnost obrátit se na své kolegy, a jste trénovaní, abyste nové metody pochopili a uměli posoudit, zda je jejich použití na daná data správné.

V druhé části setkání se probírají jednotlivé konzultace. Při složitějších problémech tak všichni dají hlavy dohromady. Studenti se také učí stručně načrtnout design a vysvětlit kolegům, o co šlo. Každý student zpracovává jeden projekt podrobněji a krátce o něm v závěru kurzu prezentuje. Onen šťastlivý klient pak dokonce zdarma obdrží zprávu a hotové analýzy.

Klienti a dotazy, se kterými přichází, se velmi různí. Někteří potřebují pomoci s designem, jiní s porozuměním statistickým metodám v nějakém článku, další se samotnými analýzami (a pracují v různých softwarech). Jejich povědomí o statistických metodách se také různí. A zde jsme opět u výhody statistických přednášek nabízených všem fakultám. Zeptáte-li se a klient vám odpoví, že má za sebou BIOST 511 a teď navštěvuje BIOST 512, je všem přítomným jasné, s jakými metodami už se setkal. A člověk z mých krajů užasne, že toho teda bylo, s čím už se setkal!

No, co si víc přát, než mít něco podobného na mé alma mater :-)

PS I těch konzultačních služeb je tu celé spektrum. Statistici si tak udržují přehled, jaké metody se právě nejvíc využívají. A ti, kteří si přišli nechat poradit, často znatelně vylepší svůj výzkum.

Jak se rodí mezioborová spolupráce

České univerzity mají mnoho výtečných profesorů, k jejich přednáškám se ale často dostane jen zlomek studentů - ti, kteří studují na dané fakultě.

Největší inspirací z mého působení na University of Washington je bezesporu zdejší mezioborová spolupráce.
Semínka mezioborové spolupráce tu klíčí už v prvních ročnících. Oproti evropskému systému, kdy jsme coby teenageři přijímáni na jedinou fakultu, kterou pak také studujeme, se tady přijímá na celou univerzitu a běžný bakalář navštěvuje kurzy různých oborů. Také jste první rok studovali na dvou školách? První roky tu dávají možnost udělat si o jednotlivých programech dobrou představu a rozhodnout se víc fundovaně. A co je možná důležitější, setkat se s lidmi různých oborů a z různých částí země. Možná to jednou budou vaši grantoví spoluřešitelé.

Během magisterského a doktorského studia jsou obory také dost provázané. Předměty vyučované v daném semestru na univerzitě jsou nabízené na společném portálu a snadno se tak hledají. Pro své zaměření mají studenti předepsané povinné předměty, ty nepovinné pak vybírají za pomoci školitele z pestré palety předmětů vyučovaných na celé univerzitě. Z mých zkušeností se školitelé dobře orientují i v blízkých mimofakultních přednáškách a umí studentům (nebo Fulbrightistům) dobře poradit, jak dané téma přednáší na té a jak na té fakultě.

Samozřejmě, vše usnadňuje také skutečnost, že přeběhnout z jedné fakulty na druhou je záležitostí pěti minut nikoliv hodiny.

Svou roli jistě hraje existence mezioborových center, které fakulty formálně propojují. Je hezké mít možnost vidět fungování jednoho z center, CSSS, zblízka. Centrum nabízí kurzy základních i poměrně pokročilých statistických metod. Na mnoha kurzech se setkávají studenti statistiky se studenty sociologie a dalších oborů využívajících statistické metody v praxi. A jsou nuceni pracovat společně na projektech. Dost podstatným prvkem je seminář. Přichází na něj studenti i vědci a profesoři z různých oborů. Část posluchačů je stálá, část se obměňuje v závislosti na tématu. Úvodní představovací kolečko (aby měl přednášející představu, k jakému obecenstvu přednáší) mi pokaždé vyrazí dech. Statistici, sociologové, ekonomové, politologové, inženýři, pedagogové, ...

Dveře otevřené

Naučila jsem se tu na univerzitě aktivně používat novou řeč. Řeč dveří. U nás se tolik nepěstuje a možná je to škoda.

Dveře dokořán si přímo říkají o to, abyste, pokud jdete kolem, aspoň pozdravili a třeba i řekli, jak se právě máte nebo na čem pracujete a jak to jde. Přivřené dveře říkají, že se uvnitř sice asi něco řeší, ale pokud potřebujete, klidně můžete zaťukat a vejít. Zavřené dveře, to už je něco výjimečného, nejspíš se uvnitř diskutuje, telefonuje, nebo jí. Lepší je počkat, však za chvíli budou dveře zase otevřené...

Ještě detail, průsvitnné sklo nad dveřmi vám poradí, jestli uvnitř vůbec někdo je. Je opravdu málo dnů, kdy nesvítíme.

Procházka po univerzitě

Na univerzitě je první zářijové týdny ještě poměrně klid. Ten správný frmol začne až koncem září, kdy začíná semestr a budovy se zaplní studenty. První týdny jsou tedy optimální čas na zařízení všech formalit. Venku je ještě krásně, počasí přímo láká k procházkám a poznávání univerzitního kampusu.

Většina mých procházek směřuje k největšímu lákadlu, fontáně s výhledem na Mt. Rainier.

Nakonec se připojuju k jedné z prohlídek kampusu, které pro nové zahraniční studenty připravuje FIUTS. Dozvídám se, ve kterých budovách sídlí jaké fakulty, kam si studenti chodí pro radu, když si neví rady, nebo v které knihovně je pomalý internet a v které naopak rychlý. A že v té knihovně s pomalým internetem je zas nádherná atmosféra. Jako v katedrále, no posuďte sami.

 



Příjemné je, že jsou fakulty blízko u sebe. Mezioborový výzkum se dělá mnohem snáz, když kolegu medika, sociologa, fyzika nebo lingvistu potkáte na obědě.

A kde mé procházky začínají a končí? Padelford je nenápadná budova na kraji kampusu. Sídlí v ní katedra matematiky, katedra statistiky a také mé současné působiště, Centrum pro statistiku a sociální studie.